Je to živý organismus

Nová posila týmu a vedoucí miniškolky Rolnička, dětské skupiny ve Starém Městě ing. Veronika Kubíková vystudovala personální management a lidské zdroje. Jejím přáním vždycky bylo pracovat s lidmi a podle toho se odvíjela i její pracovní kariéra. Několik let pracovala jako projektová manažerka na Hospodářské komoře v Praze a potom se postupně přibližovala k domovu ve Zlechově. Dnes se může pochlubit tím, že od základů vybudovala novou pobočku miniškolky Rolnička ve Starém Městě. Jaké to je začít od nuly nový projekt, jaké jsou její dosavadní zkušenosti a co ji na současné práci nejvíc baví a motivuje, čtěte v rozhovoru.

Veroniko, doslova pod rukama ti rozkvetl nový projekt dětské skupiny pro nejmenší děti od roku a půl, jak to celé vzniklo a jaký to je pocit?

S touto zajímavou nabídkou mě úplnou náhodou oslovila přímo vedoucí centra Akropolis Andrea Klofáčová. Znaly jsme se, protože starší syn chodil před pár lety do miniškolky a s mladším jsem právě docházela na kroužek Veselého hraní. Jednoho dne mi nečekaně zavolala. Synovi byl v té době rok a půl, tak jsem na to nebyla připravená. Popsala mi o co jde a dala mi čas na rozmyšlenou. Byla to výzva a moc mě to lákalo, znamenalo to totiž vybudovat školku doslova od základové desky, podle nejlepšího vědomí a svědomí. Takže jsem dlouho neváhala, přijala jsem.

Když jsem pak ale viděla dům, ve kterém nyní sídlíme, byl to pro mě šok, v tak špatném stavu se nacházel. Paradoxně s manželem jsme si nechali postavit dům na klíč a tady jsem ze všeho nejdřív začala dohlížet na stavební úpravy. Hlídala jsem termíny a za pochodu se učila novým věcem. Dneska už zvládnu po stavební stránce kde co (úsměv).

No a když bylo hotovo, moc jsme si užívala výběr hraček a zařizování interiéru, který jsme maximálně přizpůsobili nejmenším dětem od roku a půl. Takže je to výborný pocit a školka je vlastně moje třetí dítě.

Naučila ses v této přípravné fázi něčemu, co stojí za zmínku?

Trpělivosti a ostrým loktům. Dřív jsem vedla spíše ženský kolektiv, tady jsem musela řídit muže. Musela jsem si najít systém, jak se stavebníky pracovat, protože kdybych nebyla přísná, dům se v současném stavu rozhodně nenachází.

V jaké fázi se nacházíte?

Řekla bych, že teď jsme těsně po porodu a to doslova. Je to, řekněme, velmi progresivní fáze (úsměv).

Je to stav nadšení a já věřím, že tomu tak zůstane i nadále.

Co je hlavní příčinou toho nadšení, které cítíš?

To, že pracuji doslova pro živý organismus. Žádný den není stejný. Přijmeme maličké dítě a ono nám před očima roste, dělá neuvěřitelné pokroky, a my poznáváme jeho charakter. Když pak přestupuje do dalšího předškolního vzdělávání, je to už někdo úplně jiný. Tato dětská rozmanitost je něco, co mě na této práci nejvíc baví.

Jaká je tvoje náplň práce?

Mám pobočku kompletně na starosti, starám se o organizační věci a pracuji s dětmi.

Změnila jsi tedy práci od základů, doporučila bys tuto zkušenost i dalším maminkám, aby se takových příležitostí nebály?

Jsem matka dvou malých synů (7 a 2 roky), péče o děti je pro mě tedy přirozená, dodělala jsem si nutné vzdělání i legislativní kurzy a ano, tato změna je příjemná a prospěšná. Hlavně díky variabilitě práce, kterou dělám. Řekla bych, že nejlepší na tom všem je ta praxe. Díky tomu, že jsem přímo s dětmi, vidím konkrétní výsledky svého úsilí. Dřív jsem pracovala na projektech hodně teoretických, kancelářských.

Co dělám nyní je více opravdové, na to, co mě obklopuje si mohu sáhnout.

Jaké výhody můžete v této pobočce rodičům nabídnout?

Je to hlavně malý počet dětí ve třídě. Maximálně 12 na dvě pečovatelky. To znamená, že o ně můžeme pečovat doslova jako v bavlnce. Děti se nám za to odměňují pokroky, které dělají. Na pár dopolední v týdnu se tak mohou podívat na svět  jinak, než jsou zvyklé z domu. Vnímají jiné věci a hrají si s jinými dětmi. To má dobrý vliv na jejich rozvoj. 

Zápis probíhá v průběhu celého roku včetně prázdnin. Začínáme, takže máme volná místa.

Jak to vypadá s výukou cizích jazyků a pohybovými aktivitami?

Obojí máme zařazeno v denním režimu. Pomáhají nám také zahraniční dobrovolníci z Akropolis, děti tedy mají s angličtinou přirozený kontakt, což je pro každou školku výhoda.

Dostáváte se do povědomí, jak na tom pracujete?

Maminky k nám v lednu a v únoru docházely na kroužek veselého hraní. Nejlepší je samozřejmě ústní doporučení. Dobře funguje i Facebook nebo místní tisk a rozhlas. A v neposlední řadě dlouhodobá zkušenost daná praxí z centra Akropolis.

A cena vašich služeb?

Cena je fixní a to 2000 Kč měsíčně za dopolední hlídání a 3000 Kč za celodenní. K tomu se platí jídlo, to v případě půldenní péče dělá částku 44 Kč, celý den pak vychází na 56 Kč. Strava se hradí zpětně podle docházky. Obecně je částka velmi příznivá vzhledem k množství aktivit a péči, kterou u nás dětem můžeme poskytnout.

Chceš něco vzkázat maminkám, který nyní váhají nebo přemýšlejí nad podobnou službou?

Ano, ráda bych je pozvala, ať se přijdou podívat. Stačí zavolat, ráda jim ukážu prostory a zodpovím dotazy.

Na nové děti se moc těšíme!

Děkuji za rozhovor!

Zuzana Vandame